Zemřel mi blízký

e nás pak někdy snaží usilovně povzbuzovat, rozveselovat či motivovat k aktivitám. To však může být spíše kontraproduktivní. Je potřeba spíše respektovat potřebu pozůstalého a ponechat mu dostatečný prostor pro truchlení a pro postupnou adaptaci. Jistě nezanedbatelnou informací je, že truchlení, ačkoli je jako vše individuální, bývá běžně dlouhé i okolo jednoho roku. A i po dobrém odtruchlení a vyrovnání se je běžné, že nás budou periodicky překvapovat návraty truchlení, například o výročích úmrtí, narozenin či svátku blízkého, který zemřel.

Sociálně zdravotní minimum pro onkologicky nemocné a jejich blízké IV

Jak postupovat v případě úmrtí

Dojde-li k úmrtí doma, je nutné nejprve zavolat lékaře (tel.: 155), který provede ohledání zesnulého a vystaví list o prohlídce (ohledací list). Poté můžete zavolat pohřební službu, která zajistí převoz, a od jejich pracovníků se dozvíte všechny potřebné informace, jak dále postupovat. Dále je obvykle nutné navštívit provozovnu a sjednat podrobnosti k zajištění pohřbu.

V případě, že dojde k úmrtí v nemocnici, LDN nebo domově důchodců, provede ohledání zesnulého příslušný ošetřující lékař, který zároveň vystaví ohledací list. Pracovníci zdravotnického či sociálního zařízení zajistí, aby se o úmrtí dozvěděli rodinní příslušníci, kteří následně kontaktují zvolenou pohřební službu. Výběr konkrétní pohřební služby je čistě privátní volbou. Není možné, aby pracovníci příslušného zařízení doporučovali pouze jedinou konkrétní pohřební službu.

Pracovníci sociálního nebo zdravotnického zařízení nemohou po smrti vydat cenné věci (peníze, zlaté a drahé šperky, klíče, kreditní karty apod.) rodině, ale předávají je na příslušné notářství do dědického řízení. Rodina má právo na osobní doklady (OP), které potřebuje k zajištění pohřbu. Kartička zdravotní pojišťovny se vrací pojišťovně, stačí odeslat poštou.

Provedení pitvy

České právo rozlišuje dva druhy pitev, a to pitvu soudní, nařizovanou orgány činnými v trestním řízení, a pitvu zdravotní. V prvém případě je vůle pozůstalých zcela zatlačena do pozadí, pitva se provádí na základě zákonné povinnosti. Druhým případem je zdravotní pitva, která se řídí předpisy práva zdravotnického, ale z povahy věci plyne její dosah i do práva občanského (např. odpovědnost za škodu na zdraví), případně i do práva trestního (např. odpovědnost za ublížení na zdraví).

V případě úmrtí v nemocnici tedy není vždy nutné provést pitvu. Pitvu nařídí prohlížející lékař v případě, pokud má pochybnosti o příčině smrti. Jsou ale i situace, kdy je povinností lékaře pitvu nařídit (např. u osob, kterým byly aplikovány radioaktivní zářiče, kardiostimulátory nebo jiné dále použitelné implantované předměty). Podle dnešní právní úpravy záleží výlučně na lékaři, jak se o provedení pitvy rozhodne, na přání pozůstalých ani pacientů není bohužel brán zřetel. Ve většině zdravotnických zařízení lze podat žádost o nepitvě k náměstkovi pro lékařskou a preventivní péči na ředitelství nemocnice a ten celou věc definitivně rozhodne.

Rady a informace pro pozůstalé
http://www.umirani.cz