Co to je psychosociální minimum

Co to je psychosociální minimum aneb jak používat tuto brožurku
Každý člověk je jedinečný a reaguje na zátěž spojenou s onkologickým onemocněním jinak. Důvodem je, že každý máme jiné osobní dispozice, například někdo je spíše bojovník, jiný se často stahuje do pozadí, někdo je optimista, a jiný vidí spíš případné problémy, stejně tak je někdo urostlý sportovec, a jiný malý a hubený, se zájmem o četbu. Každý máme jiné životní zkušenosti – s rodinou, vztahy, prací. Navíc každý člověk žije ve svém jedinečném prostředí – partnerství, rodině, plní určité role – podnikatele, matky, dítěte či vůdce týmu, a také žije v jiném společenství – ve skupině sportovců, věřících, aktivních matek, pijáků piva a dalších, která nás mohou napadnout. Existuje nekonečně mnoho obměn a kombinací, které se dají obecně shrnout jako psychosociální prostředí. Prostředí, které zahrnuje bio-psychosociální a spirituální část – zjednodušeně řečeno člověka jako tělo, ducha, duši, ale i jeho vztahy, blízké i vzdálené.

Pokud se do tohoto jedinečného a propojeného prostředí, které s sebou každý člověk nese, vloudí nemoc, vyvolá to reakci, která je také jedinečná. Čím zásadnější diagnóza či sdělení je, tím rozsáhlejší je i reakce na ni – nereaguje jen tělo, ale i duše a jsou zasaženy i lidské vztahy. Chtělo by se namítnout, vždyť se jedná o nemoc těla, stačí vyléčit tělo a vše bude zase v pořádku.

Závažná nemoc, jako je onkologické onemocnění, ve svém důsledku rozhodně zasahuje nejen člověka, ale i jeho okolí. Protože pokud musím absolvovat léčbu, která je sama o sobě nepříjemná a komplikovaná a budí ve mně strach či nejistotu, musím někoho z blízkých požádat o doprovod do nemocnice, o mé malé děti se také musí někdo postarat, a ještě si mám zažádat o invalidní důchod, protože mi končí nemocenská, pak je toho na jednoho nemocného určitě až dost.

A právě tady je prostor pro psychosociální podporu. Podporu, která je cílena nejen na zajištění adekvátní léčby těla, ale počítá i s jinými oblastmi. Protože cílená pomoc tam, kde je třeba, poskytne nemocnému člověku zázemí a dodá síly k tomu, aby dál zvládal vlastní život. Psychosociální podpora umí podat potřebné informace a kontakty, umí vhodnou cestou vysvětlit souvislosti onkologického onemocnění jak samotným nemocným, tak jejich blízkým. Psychosociální podpora nabízí bezpečný prostor pro sdílení pocitů, které mnohdy přijímáme obtížně – pracuje s pocity viny, vzteku, bezmoci, strachu ze smrti, s bolestí, únavou. Zároveň je schopna poradit postupy a přehledně nabídnout konkrétní možnosti v sociálním systému pomoci. Věnuje se také tělu s ohledem na jeho omezení. To vše nejen pro nemocné, ale i jejich blízké, kteří onemocnění člena své rodiny či kamaráda prožívají také.

Sám nemocný, natož jeho rodina či blízcí, si často ani nestačí všímat svých potřeb ve všech oblastech a vnímají jen přetížení, únavu a bezmoc. Právě tady se uplatní psychosociální minimum tak, jak jej zde nabízíme, minimum toho nejnutnějšího, co je možné v psychosociální podpoře nabídnout. Stačí si najít nadpis, který odpovídá mé situaci, například jsem nemocný a na začátku onemocnění, nevím, co mě čeká. Pak mi bude určitě k užitku kapitola „Mám rakovinu“. Nebo je nemocný můj partner, pak mě určitě zaujme část „Jsem blízký onkologicky nemocného“. Brožuru lze samozřejmě číst i jako celek, ale není to nutné, informací je tu opravdu mnoho.

 

Ke každé části je připojeno to nejdůležitější, co nám praxe ukazuje z pohledu několika odborností – lékaře, terapeuta, sociální pracovnice – a je také připojen krátký příběh, který vše dokresluje.

Ať najdete vše, co potřebujete, Vám přeje tým Centra Amelie Praha
www.amelie-zs.cz