Finanční zátěž rakoviny

Pohled ze dvou stran

Makroekonomický pohled odráží celkové náklady na léčbu rakoviny – přímé i nepřímé náklady a umožňuje plánování. Například výzkum nákladů na rakovinu v roce 2018, který realizoval IHE – The Swedish Institute for Health Economics, je opakovaným výzkumem, který srovnává náklady napříč Evropou. Dívá se však i na výstupy a kvalitu péče.

V roce 2018 bylo v Evropě spotřebováno na rakovinu více než 199 miliard Eur. Ukazují se předpokládané regionální rozdíly (země na jihu a východě Evropy mají náklady na léčbu a občana nižší). Potěšitelné pro nás je, že ČR nijak nezaostává, stále si udržuje přední místo mezi postkomunistickými zeměmi v nákladech na péči, i ve výstupech. Na druhou stranu to ukazuje i to, jaký mají evropané k léčbě přístup a jakou sociální zátěží onkologické onemocnění je.

Druhý úhel pohledu je ze strany toho, kdo se léčí, tj. nemocného. Mezi nejzranitelnější skupiny z hlediska příjmů a možností péče patří osaměle žijící lidé, rodiče samoživitelé či lidé s druhou závažnou diagnozou. Tyto skupiny, přestože jsou přímé náklady na léčbu hrazené z pojištění, mohou mít obtíže. Není výjimkou, že omezují výdaje na léky třeba tak, že si jich berou méně. Velmi časté je uskromňování v oblasti jídla, kde by naopak měli více dbát na kvalitu stravy i proto, že velká část onkologicky nemocných trpí malnutricí. Lidé v nouzi by neměli zůstávat sami.

Pomoc ve finančních otázkách nabízí stát formou různých dávek a podpor, stejně důležitá je ale i podpora okolí. Někdy stačí nabídnout pomoc nebo něco darovat, předat vhodný kontakt nebo informaci. Být všímavý a nabízet podporu je stejné umění, jako požádat o pomoc v nouzi.

Rakovina je zátěž pro jednotlivce, rodiny, komunity i státy.

Nebuďme na ní sami.

 

Zdroj: Cancerworld.net
Amelie